Země bez lesů, není se kam schovat
země, kde nic nikam nevede
beze snů opuštěná bankovní čtvrť
výkřik před probuzením na lavičce
Planina bez orientačních bodů
cíl je fata morgána v pozadí
nenávist přeložená do závislosti
světlo zapomenuté v přístavu
Vražda v magnetickém parku
sušenky zahrabané pod skříní
hodiny běží pozpátku na start
těžko je slavíku v peřinách
Myslíme na topoly a lípy
z jater zaprášeného nádraží
na cestu do temnot nestříhaného lesa
mlhu nad slunečnicovým polem
Síly z hlubin kravinců na loukách
mouchy si sedají na blatouchy
ze zapomenutých třísek vylézá sen
o kamenných troskách na předměstí
pondělí 4. července 2011
neděle 3. července 2011
Seven Sisters Road
I
Další den tiché hrůzy v nulovém městě
na poušti bez poezie, v galerii voskových pajduláků
darmo vystrkovat ruce nad hladinu a doufat
že koleje vyklopí vlak do rozbouřené zátoky
Konec cítění, začátek výbuchů upřímného citu
mír se snaží udržet ve střízlivém stavu
všechno se vrátí na své místo, kromě mrtvol a vraků
nepodstatné šlápoty, omývané přílivem novorozenců
II
Zůstane ve smrkové monokultuře
pod vaječným koňakem modřínů
zavře tlustou knihu, půjde se s ní vycpat
Duše je oplzlá, venkem procházejí netopýři, hluboko v lese
Buď se nechá zajmout, nebo rozplynout
četa vojáků se nepostaví na neplacený odpor
Proseděl takhle celé bedničky
ať ho chladný van zafoukl, kam chtěl
Není vše hotovo, i když ani to nemůže zastavit
Potrestal by se, kdyby měl přestat
s odhazováním hodin do netříděného odpadu
Olympiáda soustředění, zažloutlá noc
výhled na kopaninu a oranici
Na začátku vypadal výlet optimisticky
nechal se okusovat kůrou, mluvil připečeným hlasem
nezapomínal na tlustou čáru před přítomností
III Není to sen, láva rozlitá po dvorku Je to jedlé, opravdu Čekám někoho k večeři ještě na nic nepřišly znakovou řečí Jsou jedlé, opravdu žádají o třetinu více než pohovor hlavy z mastných krámů, dojidla máme se držet za ruce a naříkat Ve snaze obelhat závory s kukaní přišel, zemřel, odešel, vrátil se pokaždé špatně při těchto osudovostech Rodící plochy vržou v aktovce konečně les, konečně nanebevzetí! Přežívá v hrůze u dětské lékařky sestoupila z mlčenlivých polí na korbu
Další den tiché hrůzy v nulovém městě
na poušti bez poezie, v galerii voskových pajduláků
darmo vystrkovat ruce nad hladinu a doufat
že koleje vyklopí vlak do rozbouřené zátoky
Konec cítění, začátek výbuchů upřímného citu
mír se snaží udržet ve střízlivém stavu
všechno se vrátí na své místo, kromě mrtvol a vraků
nepodstatné šlápoty, omývané přílivem novorozenců
II
Zůstane ve smrkové monokultuře
pod vaječným koňakem modřínů
zavře tlustou knihu, půjde se s ní vycpat
Duše je oplzlá, venkem procházejí netopýři, hluboko v lese
Buď se nechá zajmout, nebo rozplynout
četa vojáků se nepostaví na neplacený odpor
Proseděl takhle celé bedničky
ať ho chladný van zafoukl, kam chtěl
Není vše hotovo, i když ani to nemůže zastavit
Potrestal by se, kdyby měl přestat
s odhazováním hodin do netříděného odpadu
Olympiáda soustředění, zažloutlá noc
výhled na kopaninu a oranici
Na začátku vypadal výlet optimisticky
nechal se okusovat kůrou, mluvil připečeným hlasem
nezapomínal na tlustou čáru před přítomností
III Není to sen, láva rozlitá po dvorku Je to jedlé, opravdu Čekám někoho k večeři ještě na nic nepřišly znakovou řečí Jsou jedlé, opravdu žádají o třetinu více než pohovor hlavy z mastných krámů, dojidla máme se držet za ruce a naříkat Ve snaze obelhat závory s kukaní přišel, zemřel, odešel, vrátil se pokaždé špatně při těchto osudovostech Rodící plochy vržou v aktovce konečně les, konečně nanebevzetí! Přežívá v hrůze u dětské lékařky sestoupila z mlčenlivých polí na korbu
Nemoc
Přemýšlím nad smyslem kohoutího kokrhání
nad potřebami mrkvové štávy
když nezvykle hustě prší
Den poznamenaný cestou kolem hřbitova
mlha oslintává spadané kaštany
pod žirafami listí
Táhnu kufr nacpaný starožitnostmi
na nádraží houká vítr, jenž se nezdá
být ani desetinou toho, co přijde v půl čtvrté
Utřel jsem přední sklo, zavřel oči
v boudě na pobřeží rozjímal o hladomoru
zdálo se mi, že zemské jádro na kopcích kašle
nad potřebami mrkvové štávy
když nezvykle hustě prší
Den poznamenaný cestou kolem hřbitova
mlha oslintává spadané kaštany
pod žirafami listí
Táhnu kufr nacpaný starožitnostmi
na nádraží houká vítr, jenž se nezdá
být ani desetinou toho, co přijde v půl čtvrté
Utřel jsem přední sklo, zavřel oči
v boudě na pobřeží rozjímal o hladomoru
zdálo se mi, že zemské jádro na kopcích kašle
Děláme velkoměsto
Ztracený čase na habrovém listí
bláto je událost v bažinách
Cesta se rozpadla do klikatých stezek
Smysl je v bytí nazdařbůh
nepatříme si v mdlobách ani rozptýlení
smíme pozorovat, jak nás někdo přehrává
Svět se pohnul na otočném křesle
svět se zdál být pomalý a ve spánku
zakaboněné prázdno kolem horké kaše
Zcizené životy nikdo nebude žít
čas běží pořád stejně po tartanu
na nikoho nečeká, když je zástupcem ředitele
Přišli jsme o kadidelnici i slunce
jsme si tu navzájem pozůstatky řeči
beznadějně přitlučeni, stravováni úsměvem
Bolí nesmyslnost celého podniku
na výrobu destilovaných háčků
vlastní propocená košile
Odstavili mě od agregátů, zašlapali do květin
opakovaně a zřetelně tluču hlavou
na železná vrata, železnou oponu
Dobydlet, dotrhat, domontovat další
pronajatou cestu za vysněným vězením
z něhož visí nesourodé zbytky dlouhého vedení
bláto je událost v bažinách
Cesta se rozpadla do klikatých stezek
Smysl je v bytí nazdařbůh
nepatříme si v mdlobách ani rozptýlení
smíme pozorovat, jak nás někdo přehrává
Svět se pohnul na otočném křesle
svět se zdál být pomalý a ve spánku
zakaboněné prázdno kolem horké kaše
Zcizené životy nikdo nebude žít
čas běží pořád stejně po tartanu
na nikoho nečeká, když je zástupcem ředitele
Přišli jsme o kadidelnici i slunce
jsme si tu navzájem pozůstatky řeči
beznadějně přitlučeni, stravováni úsměvem
Bolí nesmyslnost celého podniku
na výrobu destilovaných háčků
vlastní propocená košile
Odstavili mě od agregátů, zašlapali do květin
opakovaně a zřetelně tluču hlavou
na železná vrata, železnou oponu
Dobydlet, dotrhat, domontovat další
pronajatou cestu za vysněným vězením
z něhož visí nesourodé zbytky dlouhého vedení
Bláto
Představy, jež se nehoní hlavou ani srdcem
strašlivé mléko
stékající okapem do dětských piškotů
Sny prošly minovým polem
derou se do vlaku s ohňostrojem kufrů
s muničním skladem přání
Udělalo se jim mdlo při pohledu na průvodčího
bohužel si nedokázaly vymyslet
nic, o čem by nevěděl
Chtěly ho proto schroupat k lístku
ale vzpříčily se jim kleště v zadním vagónu
načež se do nich pustila zima a sála to strašlivé mléko
Věděl jsem, že oplodnit bláto nebude snadné
nebude se v něm o co opřít
čeho chytit, jediná možnost byla zůstat
Neplodně pohlcen v ponuré slasti
v níž se tu a tam zaleskl paprsek
z dávných smyšlených břehů
strašlivé mléko
stékající okapem do dětských piškotů
Sny prošly minovým polem
derou se do vlaku s ohňostrojem kufrů
s muničním skladem přání
Udělalo se jim mdlo při pohledu na průvodčího
bohužel si nedokázaly vymyslet
nic, o čem by nevěděl
Chtěly ho proto schroupat k lístku
ale vzpříčily se jim kleště v zadním vagónu
načež se do nich pustila zima a sála to strašlivé mléko
Věděl jsem, že oplodnit bláto nebude snadné
nebude se v něm o co opřít
čeho chytit, jediná možnost byla zůstat
Neplodně pohlcen v ponuré slasti
v níž se tu a tam zaleskl paprsek
z dávných smyšlených břehů
Podzim
Přichází podzim se žlutými víčky
stoly polité nejjemnější žíravinou
zůstat o něco déle na zkoušku kolotoče
sto, dvě stě let zde trčet jako hrábě
Loď na slunci se kývá
v dešti připálených polibků
smrt se blíží na mluvícím kříži
nikdo ji nepřikryje, nejsem to já
stoly polité nejjemnější žíravinou
zůstat o něco déle na zkoušku kolotoče
sto, dvě stě let zde trčet jako hrábě
Loď na slunci se kývá
v dešti připálených polibků
smrt se blíží na mluvícím kříži
nikdo ji nepřikryje, nejsem to já
Adresa
Konec je konec, ze zdi trčí šňůra rozhovoru
vedeného jedním směrem do věčnosti
drapák zarovnává sutiny po demolici
nekouří se ani nepráší, kde je zákaz vstupu
Už není tak pěkný s nepadnoucí jizvou
s roztrhaným rancem, vyrvanými listy
po deseti letech může začít znovu
pokoušet se o změnu místa trvalé adresy
Hledat východisko zpátky v rodném městě
v zavrhované tůni vystlané brčálem
hladinou se lesknou perníkové kruhy trestné
pro vyloděnce, jenž nemůže z kola ven
vedeného jedním směrem do věčnosti
drapák zarovnává sutiny po demolici
nekouří se ani nepráší, kde je zákaz vstupu
Už není tak pěkný s nepadnoucí jizvou
s roztrhaným rancem, vyrvanými listy
po deseti letech může začít znovu
pokoušet se o změnu místa trvalé adresy
Hledat východisko zpátky v rodném městě
v zavrhované tůni vystlané brčálem
hladinou se lesknou perníkové kruhy trestné
pro vyloděnce, jenž nemůže z kola ven
U.F.O.
Vlezli jsme do korálů pro dny bez pohybu
po příletu ze světa v dobrovolné karanténě
něco vzácného mu chybělo v očích
vydali jsme se všanc stmívání na peróně
Jednou za sto let se někdo vrátí
nebude čekat pod mostem z opičích hlav
pozvolna zvykne si na teplotu v holinách
pustí se do vyřezávání spánku na obloze
Drama usínání se slaninou na rtech
s pozvánkou do kina v podnájmech vrcholí
na zemi létající talíř můžeme hodit
po dveřích, s nimiž nikdo nelomcuje
po příletu ze světa v dobrovolné karanténě
něco vzácného mu chybělo v očích
vydali jsme se všanc stmívání na peróně
Jednou za sto let se někdo vrátí
nebude čekat pod mostem z opičích hlav
pozvolna zvykne si na teplotu v holinách
pustí se do vyřezávání spánku na obloze
Drama usínání se slaninou na rtech
s pozvánkou do kina v podnájmech vrcholí
na zemi létající talíř můžeme hodit
po dveřích, s nimiž nikdo nelomcuje
Nenávist
Živý se plazí vystěhovaným sídlištěm
nemůže se odlepit od žvýkačky
Počasí se po letech nezměnilo
strnulost nezpřeházela domy na sítnici
Konečně jsme přišli o hybnost
v nervovém sanatoriu, kde se odráží
úzkost od - do mozku zabudovaných závaží
Smést drobky z paměti
Blahoslavení sladkého ducha se procházejí
na pokraji požáru, řvou z vidlí
kam nůž nikdy nepřijde, nepoteče křen
nemůže se odlepit od žvýkačky
Počasí se po letech nezměnilo
strnulost nezpřeházela domy na sítnici
Konečně jsme přišli o hybnost
v nervovém sanatoriu, kde se odráží
úzkost od - do mozku zabudovaných závaží
Smést drobky z paměti
Blahoslavení sladkého ducha se procházejí
na pokraji požáru, řvou z vidlí
kam nůž nikdy nepřijde, nepoteče křen
Tunel
Ve starých almarách odpočívají saze
přijď mi tam vyprávět o starém krému
mluvím o té spáse, jak jsi o ní mluvila
Za okny dokonale prší, slejvák
v Tvých očích chátrají hrady
tuny vzteku dopadají na vítězný oblouk
Tahám se s náhrobkem po hřbitovech
moje duše je temné fotbalové hřiště
veselá tapeta v rokokovém salónku
Když jsi mě opustila uprostřed vánice
vůbec jsem neplakal, smrtelně vážně
na průtrži mračen ve křídových kopcích
přijď mi tam vyprávět o starém krému
mluvím o té spáse, jak jsi o ní mluvila
Za okny dokonale prší, slejvák
v Tvých očích chátrají hrady
tuny vzteku dopadají na vítězný oblouk
Tahám se s náhrobkem po hřbitovech
moje duše je temné fotbalové hřiště
veselá tapeta v rokokovém salónku
Když jsi mě opustila uprostřed vánice
vůbec jsem neplakal, smrtelně vážně
na průtrži mračen ve křídových kopcích
Zimní královna
I
Dvacet koblih kukalo na vysněnce
před obnoveným zřízením zemským
v ústavu pro rekatolizaci varlátek
pod mešitou zaskřípaly rozhovory
Na minutu jsem byl bláznem
potom jsem se zbláznil v hrnci s koprovkou
zachraňovali mě naběračkou po pohřbu
dva zoufalci zamotaní do věží
II
Už jsou tady!
Není to sen, láva rozlitá po dvorku
Je to jedlé, opravdu
Čekám někoho k večeři
ještě na nic nepřišly znakovou řečí
Jsou jedlé, opravdu
žádají o třetinu více než pohovor
hlavy z mastných krámů, dojidla
máme se držet za ruce a naříkat
Ve snaze obelhat závory s kukaní
přišel, zemřel, odešel, vrátil se
pokaždé špatně při těchto osudovostech
Rodící plochy vržou v aktovce
konečně les, konečně nanebevzetí!
Přežívá v hrůze u dětské lékařky
vystoupila z mlčenlivých polí na korbu
Bronzová cesta
---
Jaro v mohyle obývané vlaštovkami
šachy s polámanými figurkami
potřeboval bych kopýtka, nebo další život
když mi vystydne voda v botách
---
Jdu, jako když mlčím
na všechny strany podle větru, deště a slunce
od hradiště k hradišti, od tebe k sobě
---
Holé světlo v tisíciletém okně
žalmy a modlitby ve vyprahlé zemi
ve starém písmu nesmrtelný papír
nejjednodušší zjevení v tmách
---
Opouštím krajiny jednu pro druhou
v tichu a jasu dorážejícím na silnici
cesta se vine mezi rohy býků
---
Roztroušené kameny, desetníky, dvacetníky
polepené mechem a hedvábím
ovce s nenaplněnými pohledy
---
Zůstala zapsaná do času motýlů
bezejmenná pláň čekající na déšť
proležela se do jitra a mraků
zahalila mlhou a nepromluvila
---
Noc v černé stodole ve společnosti kuny
ráno čaj s mlékem u opata
na cestě k bílému obru v sametových horách
---
V zahradě zkroucených dubů sucho
do dálky rozvržená mapa příšeří
křídové vody na pastvinách
na přítulném větru děravá bota
---
Koně rozorali cestu na šedivou kaši
potok se mi vysmál, šlahouny postavily
pohyblivou zříceninu, pece nadrolily
kámen do lesních tříd
---
Na moment jsem se rozlil
večerem s modrošedým divadlem
tráva se orosila, cesta vyschla
zůstal jsem ležet s makovou hlavou
---
Lucerna klimbá v nočním tichu
vzbuzení ptáci zlekle vydechnou
měsíc se ujídá z pravé strany
v příšeří světlo z minula
---
Počkám, až vyjdou první hvězdy
přemítán do ztracena, pak se probudím
budu se rozhlížet po zubatých slovech
trhaných jazykem od druhých
---
Prázdnota, moře, vytrhaní ptáci
válet si hlavu v bahně a tmě
když vítr hrdlořez opouští hnízdo
---
Mraky se stahovaly ze spodního prádla
v slzách, nebo dešti, nevím
hledal jsem, co zbylo z našich životů
---
Došli jsme mezi nevidomými
na konec slov i porozumění
Nepatříme si, jenom v minulosti
---
Vzpomínky v srdci, chlad na jazyku
nepochopitelné zadání: už nikdy spolu
které se slovy vysvětlit nedá
---
Za každým krokem bezedno
padl jsem do trávy, dělal mrtvého
vždy jednou za čas se to přihodí
cesta zmizela, déšť ustal, nebe se zavřelo
---
K večeru dojít na útesy
s výhledem na blednoucí moře
dát si čaj s mlékem, domácí koláč
v pavilónu z bambusového dřeva
Lyme Regis
Možná je mi lépe u zářícího moře
na lavičce ve stínu, kde se tísním sám se sebou
ostatní se vydávají slunci, písku a vodě
nikdy jsme nebyli šťastní ve dvou?
Přibíhají vlny, věční poustevníci
za rohem se obléká chlad do chřadnoucího
hladina lidštější než útěšná slova
rackům je zle a slunce se překlopilo
Vina je nejistá, příliv a odliv
tibetské mísy zvoní o pobřeží
v černobílém filmu s plandavým pásem
žena surrealisty mizí se syrovým masem
Z amplionu k vám mluví mořský veleještěr
klokotá ozvěnou světelných let
nalevo tři okousané čokoládové koláče
nechal si na další milión let
Horko se rozcvičilo, pustilo se do práce
v hlavě mi vyhrává promenádní kapela
zase mi otrnulo, vznáším se s albatrosem
i když ho nevidím, myslím, že tu je
na lavičce ve stínu, kde se tísním sám se sebou
ostatní se vydávají slunci, písku a vodě
nikdy jsme nebyli šťastní ve dvou?
Přibíhají vlny, věční poustevníci
za rohem se obléká chlad do chřadnoucího
hladina lidštější než útěšná slova
rackům je zle a slunce se překlopilo
Vina je nejistá, příliv a odliv
tibetské mísy zvoní o pobřeží
v černobílém filmu s plandavým pásem
žena surrealisty mizí se syrovým masem
Z amplionu k vám mluví mořský veleještěr
klokotá ozvěnou světelných let
nalevo tři okousané čokoládové koláče
nechal si na další milión let
Horko se rozcvičilo, pustilo se do práce
v hlavě mi vyhrává promenádní kapela
zase mi otrnulo, vznáším se s albatrosem
i když ho nevidím, myslím, že tu je
Noční chodec
Jít v noci s lucernou po útesech
hladina zbělala od mléčné dráhy
svítím si na cestu po kamenech a drnech
pode mnou nekončící melodie harfy
Bude to těžký svět, až moře zčerná
propadne do hlubin, kde stojí čas
vzpomínat budeme na cesty bez konce
liány, cypřiše, vlny z pískovce
Tři světla na vodě, věrní souputníci
za nimi tma je vážná, opravdová
pohled mi svádějí k tísni po půlnoci
od zhaslých obydlí – tam se chci schovat!
Pohřební síla, náhrdelník z mohyl
nalevo pole, napravo mořská pláň
zkouším nezapomenout, jak dělat kroky
v tichu a samotě odevzdán úvahám
Když skála mluvila, nastala eroze
city se svalily na smutnou hromadu
horší jsem vrah než slunce na obloze
všechno jsem zavinil, za všechno mohu
hladina zbělala od mléčné dráhy
svítím si na cestu po kamenech a drnech
pode mnou nekončící melodie harfy
Bude to těžký svět, až moře zčerná
propadne do hlubin, kde stojí čas
vzpomínat budeme na cesty bez konce
liány, cypřiše, vlny z pískovce
Tři světla na vodě, věrní souputníci
za nimi tma je vážná, opravdová
pohled mi svádějí k tísni po půlnoci
od zhaslých obydlí – tam se chci schovat!
Pohřební síla, náhrdelník z mohyl
nalevo pole, napravo mořská pláň
zkouším nezapomenout, jak dělat kroky
v tichu a samotě odevzdán úvahám
Když skála mluvila, nastala eroze
city se svalily na smutnou hromadu
horší jsem vrah než slunce na obloze
všechno jsem zavinil, za všechno mohu
Cíl
Červené, bílé a modré plachty lenosti
připoutaly mě k lavičce na nábřeží
stádo vodních krav o půl čtvrté v létě
lehce se kymácí, nemotorně nadouvá
Zvířata při povodni slepenými zobáky
zda jsem byl okraden, nebo zůstal dlužen?
Co bylo těsné, zavírá oči před zármutkem
nůž projel mrakem, pláž se vylidnila
Nad hladinou se vyjasňuje spíš než stmívá
vrátit se není kam, dál jen moře
bělošedé cesty z rozdrcených živočichů
vedly mě po hraně k dávnému domovu
Za jakým životem, stárnutím slov
v rostoucím horku znovu se vydávám?
Hodinu po hodině obracím plachty vánku
pro zemi bez moře, po stopách bláznů
Nepadnoucí kalhoty, roztroušené tkaničky
které by nezavázal ani jednorozený
za dveřmi některé z příštích slavností
pípá detektor kovu, vyvřelin a štěstí
připoutaly mě k lavičce na nábřeží
stádo vodních krav o půl čtvrté v létě
lehce se kymácí, nemotorně nadouvá
Zvířata při povodni slepenými zobáky
zda jsem byl okraden, nebo zůstal dlužen?
Co bylo těsné, zavírá oči před zármutkem
nůž projel mrakem, pláž se vylidnila
Nad hladinou se vyjasňuje spíš než stmívá
vrátit se není kam, dál jen moře
bělošedé cesty z rozdrcených živočichů
vedly mě po hraně k dávnému domovu
Za jakým životem, stárnutím slov
v rostoucím horku znovu se vydávám?
Hodinu po hodině obracím plachty vánku
pro zemi bez moře, po stopách bláznů
Nepadnoucí kalhoty, roztroušené tkaničky
které by nezavázal ani jednorozený
za dveřmi některé z příštích slavností
pípá detektor kovu, vyvřelin a štěstí
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)